Vyvolání porodu je zásah do přirozeného porodního procesu. Proto by se mělo k takovému zásahu přistoupit za velmi vážných okolností.

K vyvolání porodu bychom tedy měli přistoupit v případě, kdy pokračování těhotenství je rizikovější, než samotné vyvolání (indukce) porodu.

​

Indukce porodu je umělé vyvolání děložní činnosti za účelem ukončení těhotenství. Indukce porodu je jednou z nejčastějších porodnických intervencí, provádí se u  více než 20 % těhotných žen.

Použít lze metody mechanické nebo farmakologické, kterými chceme docílit zrání děložního hrdla, vyvolat kontrakce a samotný porod.

​

Tento způsob porodu Vám lékař  doporučí v případě, vyskytne‐li se některý z rizikových faktorů pro Vás či plod.

​

Vyvolaný porod nemusí vždy znamenat hrozný a bolestivý porod nebo ukončení porodu císařským řezem.

​

U každé ženy je potřeba postupovat individuálně. Je důležité vše promyslet, zvážit, rozhodnout se a jednat podle svého nejlepšího přesvědčení!

​

Některé z důvodů, které mohou vést k umělému vyvolání porodu, jsou např.:

Prodloužené těhotenství (po 42+0)

Diabetes mellitus (cukrovka)

Předčasný odtok plodové vody bez nástupu děložních kontrakcí

Vysoký krevní tlak

Onemocnění ledvin těhotné

Preeklampsie

Intrauterinní růstová restrikce plodu (IUGR)

Zatížená porodnická anamnéza (úmrtí plodu)

​

Jak to dělají lékaři...

​

Samotné indukci porodu může předcházet tzv. preindukce, což znamená přípravu

porodních cest před samotnou indukcí. U některých těhotných žen není preindukce

potřeba, protože mají dostatečný "nález" (připravené děložní hrdlo k vyvolání porodu).

​

Jak se porod vyvolává?

​

První možností je Hamiltonův hmat.

Hmat se provede u vaginálního vyšetření tak, že lékař zavede prst nebo dva do pochvy a do děložního čípku, pak prsty krouživými pohyby odloupne po obvodu vnitřní branky vak blan od okolní tkáně (děložní stěny). Druhou rukou si přidržuje a tlačí na dělohu přes vaše břicho. Po "odloupnutí"

části plodových obalů, dojde k podráždění a vyplavení hormonů prostaglandinů, což vyvolá kontrakce, které mohou

vést k porodu. Žena musí být před tímto úkonem informována a musí s ním souhlasit! Může ho udělat i váš gynekolog

a může se i opakovat.  Po tomto zákroku jde žena domů.

Výhodou tohoto vyvolání je, že nemusíme použít žádnou chemii. Jen podráždíme samotné tělo k tvorbě vlastních hormonů.

Nevýhodou je, že hrozí riziko zanesení infekce, nechtěné protržení plodových obalů, zvýšené krvácení.

A také to, že už samotný úkon je pro spoustu žen bolestivý.​

​

Pokud je Hamiltonův hmat neúspěšný, přistupuje se k jiným metodám. Zde je už nutná hospitalizace těhotné ženy.

A následuje příprava porodních cest.

​

Při nepřipraveném nálezu se děložní hrdlo připravuje

a) pomocí účinné látky misoprostol, která se užívá ve vztahu k preindukci poměrně nově. Původně byl využíván při ukončení těhotenství a k preindukci se začal využívat až při přerušení dodávky Prostinu E2. V současnosti jsou v České republice registrovány pouze dva přípravky, obsahující misoprostol. Těmi jsou Angusta 25µg a Mispregnol 400µg. Doporučený postup využití misoprostolu pro vyzrání děložního hrdla je formou vaginální aplikace každých 6 hodin nebo perorálně každé 2 hodiny. Nevýhodou je, že zatím máme málo výzkumů, protože se používá krátce.

​

b) zavedením prostaglandinové tablety do pochvy, které působí hlavně na změkčení a zkrácení

děložního hrdla, což urychluje zrání děložního hrdla, ale může spustit i kontrakce a porod.

​

c) při vaginálním vyšetření se zavede Foleyův katetr (močová cévka, balónkový katetr)

do děložního hrdla za vnitřní branku. Pomocí fyziologického roztoku se v ní naplní zadržovací

balónek. Tak se roztáhne (dilatuje) děložní hrdlo, čímž dochází k dráždění a to způsobuje

vyplavování hormonů. Zavádí se většinou na 12hod., pokud sám nevypadne. Druhý konec

cévky se zafixuje na stehnu pomocí náplasti. Výhodou této metody je, že se jedná o mechanickou

nefarmakologickou metodu. Pro ženy není tak bolestivá (ale pořád je potřeba počítat s tím, že je

velmi nepříjemná). Nevýhodou je, že samotný porod často nezpustí a při extrémní nepřipravenosti

je zavedení velmi obtížné. 

​

d) zavedením hydrogelových tyčinek (Dilapan S). Tyto tyčinky na sebe váží vodu a tím se pomalu, ale rapidně

zvětšují a tak jemně roztahují a připravují (dilatují) děložní čípek. Zavádí se většinou 2-4 kusy najednou a je

doporučeno zavádět je ve večerních hodinách do nezralého čípku a v ranních hodinách je odstranit

(pokud je není nutno odstranit dříve pro nástup pravidelných děložních kontrakcí). Ponechávají se tedy často

na 12 (ale mohou být zavedeny i 24hod.). Tato metoda je asi nejšetrnější, ale je poměrně drahá, tak není

dostupná ve všech porodnicích.

​

Pokud je děložní hrdlo dostatečně připravené (pootevřené) a porod se doposud nerozběhl, přechází se k indukci.

V České republice jsou aktuálně k tomuto výkonu registrované tři léčivé přípravky s obsahem účinných látek misoprostol (Misodel®) a dinoproston (Prepidil®, Prostin E2®). Při použití jakékoli metody k indukci porodu je nutný zvýšený dohled nad rodičkou a plodem.

a) nejčastěji se při vaginálním vyšetření zavádějí prostaglandinové látky (část tablety Prostinu E2) do děložního hrdla, kde se rozpustí  a vyvolá

časté kontrakce (á 2min.). Někdy se ale nemusí dít nic. Podání se pak tedy zopakuje. 

​

b) při pokročilém nálezu (u rodiček s pootevřeným děložním čípkem) a někdy u vícerodiček se provádí při vaginálním vyšetření dirupce (umělé protržení vaku blan pomocí speciálního háčku; amniotomie) a nechá se odtéct trocha plodové vody. Výhodou této metody je, že je bez použití medikamentů. Protože po tom co se provede dirupce a nechá se odtéct ta trocha vody pomůže lékař či porodní asistentka dosednutí hlavičky na porodní cesty a dojde ke dráždění a vyplavování hormonů, které zpustí či pomohou zesílit porodní síly. Samotné protržení vaku blan nebolí. Proto není důvod se ho obávat. Kontrakce vyvolané tímto zákrokem jsou řadou žen popisovány jako bolestivější. Proto je důležité se na to více psychicky připravit. Další nevýhodou této metody je, že miminko ztrácí ochranu před rizikem přenosu infekce, které stoupá s častým vaginálním vyšetřováním. Pak také ztrácí ochranu před mechanickým poškozením mozku při samotném průchodu porodními cestami. Takto to zní hrozivě, ale nebojte se. Chci upozornit na to, že miminku v tu chvíli chybí před hlavičkou měkký polštářek, který mu pomáhá rozrážet a připravovat tak porodní cesty. Porod sice může trvat o trochu déle, ale je pro miminko jemnější. Pokud tam totiž tato ochrana není, může dojít ke komplikacím jako je nitrolební krvácení či subdurální hematomy. Také zde hrozí riziko výhřezu (vypadnutí) pupeční šňůry, ke kterému může dojít pokud je hlava plodu ještě vysoko nad děložním hrdlem. A takovou poslední nevýhodou, co nemohu opomenout, je že pokud nenastanou pravidelné kontrakce, které otvírají porodní cesty, je podána infúze s Oxytocinem, která zvyšuje sílu kontrakcí. Infúze pak kape až do konce porodu.

​

Pro získání kompletních informací je dobré vědět, že vyvolání porodu zvyšuje pravděpodobnost "dlouhého" porodu, žena totiž pociťuje silné nepříjemné kontrakce ještě dříve před samotným porodem,  císařského nebo instrumentálního zakončení porodu (VEX, kleště).

Uměle vyvolaný porod u těhotné, která není připravená, často končí císařským řezem nebo je vnímán bolestivěji.

​

Důležité je také počítat s tím, že i indukce porodu se nepodaří. Není to Vaše chyba! Dostupné metody prostě nezabraly, nebo váš porod nedostaly do aktivní fáze porodu.

Dopředu nejde říci, kdy se indukce prohlásí za neúspěšnou a bude vám navrženo provést císařský řez (SC). Je to hodně individuální, také záleží na lékaři a standardech porodnice. Nejde říct, proč to nefungovalo. Často je to protože tělo na porod nebylo připraveno.

​

Co když vám tedy lékař doporučí indukci?

​

„Paní, pokud do té doby neporodíte, budeme muset porod vyvolat.“

​

Možná právě tahle věta ve vás vyvolá nejistotu.

​

Je opravdu nutné porod vyvolávat?
Co se stane, když ještě počkám?
Je bezpečné odmítnout?
A jak se mám rozhodnout, když nechci ohrozit svoje miminko?

​

Právě v této chvíli je snadné podlehnout strachu a mít pocit, že už není o čem rozhodovat.

​

Jenže doporučení k indukci nemusí znamenat, že se musíte rozhodnout okamžitě.

​

A právě proto je dobré mít informace ještě předtím, než se do této situace dostanete.

​

Co když se blíží termín porodu?​​

​

Termín porodu není přesné datum, kdy se miminko „musí“ narodit.

Ve vypočteném termínu porodu se narodí jen 4 děti ze 100. Mnoho porodů proběhne během +/- 10 dní k vypočtenému TP. Takže překročení termínu o deset dní nic neznamená a teprve potom lze mluvit o přenášení.​​

​

Rozhodnutí lékařů navrhnout indukci porodu pro prodloužené těhotenství vychází z lékařských studií, které uvádějí, že u dětí narozených při umělém vyvolání porodu je mírně nižší pravděpodobnost perinatální úmrtnosti v porovnání s dětmi, u nichž porod nastoupí a probíhá vlastním tempem.

Za dobu přenášení se ale považuje 42+0. Současné studie nicméně doporučují provést vyvolání porodu již od 41. týdne. 

A tady vzniká problém, protože je doložené, že u prvorodiček trvá těhotenství průměrně 41+1!

Takže samotné překročení termínu proto ještě neznamená, že je něco špatně.

​

Zároveň ale platí, že s postupujícím těhotenstvím se mění poměr mezi možnými přínosy čekání a možnými riziky.

 

A právě tady začíná skutečné rozhodování.

 

Ptáte se: „Vyvolat, nebo nevyvolat?“

Ale spíš se ptejte: „Jaká je moje konkrétní situace a co potřebuji vědět, abych se mohla rozhodnout?“

 

Nejdůležitější otázka není: „Co mám udělat?“

Ale je to: „Proč mi indukci doporučujete právě teď?“

 

Důvodů může být více.

​

Může jít například o situaci související s termínem porodu, množstvím plodové vody, funkcí placenty, s vaším zdravotním stavem nebo růstem a stavem miminka. A v neposlední řadě bývá důvodem personální zajištění.

 

Každá situace je jiná. Proto je užitečné požádat o konkrétní odpověď:

• Jaký je důvod doporučení právě u mě?

• Co se snažíme indukcí předejít?

• Jaké jsou výhody, pokud porod vyvoláme nyní?

• Jaká jsou rizika, pokud ještě počkáme?

• Jaké jsou moje možnosti?

• Co se může změnit, pokud se rozhodnu ještě vyčkat?

• Jak bychom v takovém případě sledovali mě a miminko?

• Kdy už by čekání nebylo doporučované?

Čím konkrétnější informace máte, tím méně se rozhodujete ze strachu.

 

„A co když odmítnu?“

 

Tohle bývá jedna z nejtěžších otázek.

 

Můžete mít pocit, že když se rozhodne „jinak“ než lékař doporučuje, ohrožujete svoje dítě.

 

Právě strach může velmi rychle převzít rozhodování.

 

My budeme nadále miminko v děloze kontrolovat, ale neexistuje žádná metoda, která by sledovala dítě v děloze 24hod. A tak je důležité, abyste věřili ve své dítě a přírodu.

 

To ale neznamená „vždy čekat“ a neznamená to ani ignorovat medicínské doporučení.

Znamená to rozumět tomu, proč je doporučení navrhováno, znát možné alternativy a aktivně se na rozhodování podílet.

 

Ani čekání není rozhodnutí bez rizika

 

Možná si říkáte: „Já nechci žádný zásah. Prostě počkám, až porod začne sám.“

 

I to je rozhodnutí, které má smysl promyslet a prodiskutovat.

 

S postupujícím těhotenstvím se některá rizika mohou zvyšovat. Současně však absolutní riziko závažných komplikací zůstává podle údajů nízké.

 

A právě proto není užitečné dívat se na situaci černobíle:

indukce = špatně X čekání = dobře

 

Skutečné rozhodování je složitější.

Je potřeba znát vaši konkrétní situaci, váš zdravotní stav, stav miminka, důvod doporučení a možnosti dalšího postupu.

 

Co když mám pocit, že „už musím“?

 

Někdy není největším problémem samotná indukce.

 

Je jím pocit, že nemáte na výběr.

 

„Musíte porodit do termínu.“

„Když neporodíte, vyvoláme porod.“

„Musíte se rozhodnout hned.“

„Když odmítnete, vystavujete miminko riziku.“

 

Takové věty mohou v ženě spustit strach. A strach není dobrý rádce.

 

Místo toho můžete zkusit zjistit:

„Potřebuji tomu rozumět.“

„Jaké jsou moje možnosti?“

„Co se stane, když ještě počkáme?“

„Mohu si vzít chvíli na rozmyšlenou?“

 

Když se rozhodujete, nemusíte hledat „správnou“ odpověď

 

Možná vás překvapí, že dvě ženy ve velmi podobné situaci mohou dojít k různým rozhodnutím.

Jedna může chtít mít jasno a rozhodnout se pro indukci. Druhá může chtít ještě vyčkat.

 

Rozhodování ovlivňuje nejen medicínská situace, ale také vaše hodnoty, předchozí zkušenosti, obavy, preference a to, co je pro vás v dané chvíli důležité.

Důležité je, aby vaše rozhodnutí nebylo postavené pouze na strachu.

​

Možná je nejdůležitější příprava

 

Není to seznam triků, jak porod spustit. Ale vědět, co budete dělat, až uslyšíte: „Doporučujeme vám indukci.“

​

​

 

Můžete se zastavit.

Nadechnout.

Zeptat se.

Poslechnout si důvody.

Zjistit možnosti.

A teprve potom se rozhodovat.

 

​​​

​

Protože informovaná žena není žena, která vždy odmítne zásah.

Je to žena, která rozumí tomu, proč je jí něco doporučováno, zná své možnosti a může se na rozhodování aktivně podílet. Protože možnost volby začíná informacemi.

​

A co pro vás mohu udělat já?

​​

Jestli se blíží váš termín porodu a začíná se mluvit o indukci, dopřejte svému tělu individuální péči!

​

Možná jste si představovala, že váš porod začne sám. Jenže termín se blíží nebo už je za vámi, miminko je stále v bříšku a při kontrole zazní doporučení k indukci. V hlavě se mohou objevit otázky: Je už opravdu čas? Mohu ještě něco udělat? Je moje tělo na porod připravené? A jak podpořit miminko, aby mělo co nejvhodnější podmínky pro porod? Dělám pro sebe a porod všechno? Existuje něco, co mohu udělat ještě před případnou lékařskou intervencí? aj.

​​

Právě v takové chvíli vám jako soukromá porodní asistentka mohu nabídnout individuální setkání zaměřené na vaše tělo, polohu miminka, uvolnění a přípravu na porod.

​

Dopřejte svému tělu cílenou podporu

​

Každá žena i každé těhotenství jsou jiné. Někdy může být užitečné zaměřit se na držení těla, pohyblivost pánve, svalové napětí a způsoby, jakými se během dne pohybujete a odpočíváte.

Při společném setkání se zaměříme na to, co právě potřebujete vy. Nečeká vás univerzální návod ani seznam cviků, které musí fungovat na každou ženu. Cílem je najít vhodné možnosti přímo pro vás a ukázat vám, jak s nimi můžete pracovat i doma.

​

Jak vám tedy mohu pomoci?

​

• Zhodnotíme postavení miminka – citlivě pohmatem se zaměříme na polohu a uložení miminka. 

• Práce s posturou a těžištěm – podíváme se na vaše držení těla, pohybové návyky a polohy, ve kterých trávíte den. Společně najdeme možnosti, jak tělu ulevit a vytvořit miminku prostor pro příznivější podmínky pro porod.

• Individuálně doporučené cviky a polohy – dostanete konkrétní a srozumitelné tipy na doma.

• Rebozo nebo zavinovací šátek – jemné techniky s šátkem mohou pomoci s uvolněním, vnímáním těla a pohodlím.

• Celotělová harmonizační masáž – napětí, únava a nejistota mohou způsobit, že je pro vás obtížné odpočívat a vnímat své tělo. Součástí setkání je proto také celotělová masáž, která vám nabídne prostor zpomalit, uvolnit se a dopřát si chvíli péče před porodem.

• Stimulace vybraných akupresurních bodů –v rámci setkání můžeme využít také stimulaci vybraných akupresurních bodů. Jejím cílem je nabídnout další podpůrnou metodu v rámci přípravy na porod.

• Tejpování 

​

​​​​​U technik přirozeného vyvolání porodu je potřeba si uvědomit, že nejdůležitější je souhra mezi matkou a miminkem. S výjimkou předčasného porodu a dalších nestandardních situací je porod zahájen, když jsou matka i plod optimálně připraveni. To v jednoduchosti znamená, že tělo ženy je připravené porodit a tělo miminka je připravené na změny nutné pro život mimo dělohu. Pak dítě vyšle hormonálně signály, které oznámí tuto připravenost a pomalu se spustí porod. Proto je důležité a nutné si toto uvědomit a věřit, že dítě přesně ví, kdy se má narodit!

A proto vlastně není žádná technika vyvolání porodu přirozená.

​

Proč přijít právě teď?

​

Protože ve chvíli, kdy se začne mluvit o indukci, můžete mít pocit, že už jen čekáte na další kontrolu a další rozhodnutí.

 

Individuální setkání vám nabídne něco, co v běžném provozu poradny nemusí být vždy možné: čas věnovaný pouze vám, vašim otázkám a potřebám vašeho těla.

 

Můžete lépe porozumět tomu, na co se zaměřit, získat konkrétní doporučení a odnést si praktické postupy, které vám pomohou cítit se v závěru těhotenství jistěji a připraveněji.

 

Nejde o to dělat všechno dokonale. Jde o to vědět, že máte k dispozici podporu a že se na přípravu k porodu nemusíte dívat pouze jako na čekání, zda se porod rozběhne.

​

Znamená to, že se díky setkání vyhnete indukci?

To vám nikdo, ani já nemohu slíbit. Úprava polohy miminka, ani masáž, cvičení či akupresura nedokážou zaručit spontánní začátek porodu.

Smyslem setkání je podpořit, nabídnout individuální péči a pomoci vám připravit tělo na porod v rámci možností, které jsou pro vás vhodné. 

​

Dopřejte si individuální péči ještě před porodem!

Pokud se blíží váš termín porodu, porod se zatím nerozbíhá a chcete pro sebe udělat něco víc, objednejte se na individuální setkání.

Společně se zaměříme na vaše tělo, polohu miminka, vhodné pohybové postupy, uvolnění i možnosti podpory v závěru těhotenství.

Nemusíte čekat, až budete unavená z nejistoty a pod tlakem dalších rozhodnutí. Prostor na péči, otázky a přípravu si můžete dopřát už teď.

Objednejte se na individuální setkání a dopřejte si čas, který bude patřit vám a vašemu porodu.

​

​​

​

​

​

​

​

​

​​

​

​

​

Inspirace a zdroje:

Roztočil, A. Preindukce a indukce porodu, in Moderní porodnictví. Praha: Grada Publishing, 2008, p. 341–346.

Ingeborg Stadelmann, Zdravé těhotenství, přirozený porod, One Woman Press, 2009